Tábor Albatros

Bumerang

Slíbili jsme vám, že samostatnou kapitolu našeho seriálu o Austrálii věnujeme neobvyklé zbrani - bumerangu.

Bumerangy mají různé tvary.

Tenhle tvar je ale asi nejznámější.

Bumerangy jsou různě velké a často krásně zdobené.

Nástroje podobné bumerangům, různé lovicí hole, byly užívány k lovu, náboženským obřadům i zábavě po celém světě.  

Z lovicích a vrhacích holí se zřejmě vyvinul bumerang, jednoduchý dřevěný nástroj užívaný k různým účelům. Je prvotně spojován s původními obyvateli Austrálie, i když ho lze najít i v různých oblastech Afriky nebo u některých indiánských kmenů v Americe. Na polské straně Tater byl nalezen dosud nejstarší bumerang, jehož stáří je odhadováno na zhruba 20 000 let. 

Jak pravěké lidi napadlo vyrobit si bumerang, popisuje tenhle veselý obrázek. Kdyby si text někdo neuměl přeložit - nahoře se dočteme, že nejstarší bumerang byl nalezen na území dnešního Polska, je asi o 13 000 let starší než australské bumerangy a že první polské bumerangy byly vyrobené z mamutích klů... A text v bublině? "Počkej! Něco mě napadlo! Co kdybysme to zkusili bez tý velký chlupatý věci na konci?"

Podle účelu bumerangu se liší i jeho tvar, nejznámější je vracející se bumerang, který v případě, že je správně odhozen, letí na zakřivené dráze a vrací se na místo vypuštění. 

Tahle vypadá dráha letícího bumerangu.

Jiné bumerangy se ale nevracejí a některé se dokonce vůbec nevyhazují a původní obyvatelé Austrálie je používali jako ruční zbraň k boji. 

Dva bumerangy najednou?

Bumerangům podobné lovecké nástroje, které se vrhaly po přímé dráze a nevracely se zpět, se nazývají kylie. Velikost bumerangů se pohybuje v rozmezí od deseti centimetrů do dvou metrů délky.

O původu slova bumerang existuje několik mýtů. Tvrdí se například, že je to slovo z jazyka Austrálců.
Jenže, jak dobře víme, nic takového jako austrálský jazyk neexistuje. V době, kdy Austrálii začali osidlovat běloši,. tedy kolem roku 1788, existovalo na území Austrálie 500 až 600 různých domorodých jazyků, a každý z nich používal různé pojmy pro nástroje a zbraně. 
Za druhé, vracející se bumerang byl naprosto neznámý pro domorodce ve větší části Severního teritoria, po celé Tasmánii, polovině Jižní Austrálie i v severních částech Queenslandu a v Západní Austrálii. Přibližně šedesát procent domorodců používalo jak vracející se bumerangy a nevracející se lovecké hole, takže pro ně mělo slova; dalších deset procent mělo jen nevracející se lovecké hole; a zbývajících třicet procent neužívalo ani jedno.
A za třetí, Austrálci neznají písmo, takže před příchodem Evropanů nebylo možné jejich slova zaznamenat. Evropané brzy obejvili, že vracejícímu se bumerangu říkají domortodci kolem MOreton Bay "birgan", a na severozápadě Nového Jižního Walesu "barragadan".

Tohle je kapitán James Cook. Prý jako první zaznamenal slovo bumerang - ale není to pravda...

Traduje se, že slovo bumerang jako první zaznamenal kapitán James Cook. Ve skutečnosti ale neexistuje záznam o tom, že takový termín kdy použil, a dokonce ani o tom, že by někdy viděl hozený bumerang, i když jeden přivezl do Anglie, myslel si ale, že je to primitivní dřevěný kord. Když v roce 1770 přistál v Botany Bay, zapsal si, že "všichni domorodci jsou ozbrojení šipkami a dřevěnými kordy". Jeho botanik sir Joseph Banks také přirovnával bumerangy k "arabským šavlím", stejně jako si to myslel William Dampier, když je roku 1688 viděl na západním pobřeží Austrálie. 

Trvalo dlouho, než kolonisté uviděli domorodce vrhat bumerangy!

Doložená první zpráva o vrženém vracejícím se bumerangu pochází z 12. listopadu 1802, zapsal ji do deníku Francis Louis Barralier, když se západně od Sydney pokoušel najít cestu přes Blue Mountains. Napsal, že domorodci tu zbraň vrhají do vzduchu nebo při zemi, a s takovou rychlostí, že ji nikdo nevidí se vracet, jen slyší, jak sviští vzduchem. Barralier se nezmiňuje o názvu, píše jen o "kusu dřeva ve tvaru polokruhu". 

Bumerang neviděli, slyšeli jen svistot letícího kusu dřeva... 

Kolonisté časem viděli Austrálce používat bumerangy i vrhací hole, ty zvláštní zbraně si samozřejmě získaly jejich pozornost, a brzy se mezi bělochy vykládalo, že Austrálci dokážou hodit bumerang, který zasáhne klokana a pak se vrátí k tomu, kdo ho hodil (což je fyzicky nemožné, běloši prostě nebyli schopní rozeznávat dva odlišné typy vrhacích holí). O bumerangu se v kolonii hodně mluvilo, ale pořád ještě nikdo ten zvláštní termín nezaznamenal.

Austrálci sice klokany lovili pomocí bumerangů a vrhacích holí...

... ale bumerang se po zásahu nemohl vrátit do ruky toho, kdo ho hodil! Proč? Protože se prostě odrazil a spadl na zem!

A tak až roku 1822 byl tento fascinující vynález detailně popsán a poprvé pojmenován jako "bou-mar-rangů - což je slovo z jazyka lidu Turuwal, žijícího u George's River poblíž Port Jacksonu. Turuwalové tvoří podskupinu jazykové skupiny Dharug. Příslušníci tohoto kmene se rozšířili od pobřeží v Sydney na východě skoro až ke Katoombě v Blue Mountains na západě. Mnoho austrálských slov, které používáme v našich jazycích, pochází z jazyka Dharug - bumerang, waratah, wallaby, dingo, kokabura, koala a woomera.

V hodu bumerangem se dodnes soutěží.

A i když dodnes panují nejasnosti mezi pojmy vracející se bumerang a nevracející se bumerang, jedno je jisté: bumerang se stal jedním ze symbolů Austrálie. A jak říkají ti, kteří se házení bumerangu věnují aktivně: Když se to nevrací, není to bumerang.

Bumerang se stal jedním ze symbolů Austrálie.