44. letní tábor Albatros 2025, termín konání je od 12. července do 26. července na tábořišti mezi Strašicemi a Zvotoky

pondělí 8. června 2015


Kristýna v Austrálii, díl druhý


Když už byla Kristýna v Austrálii, říkala si, že se trochu seznámí s domorodci a ve volné chvíli vyrazí třeba na houby nebo na borůvky. „Houby? Ale jo, v obchodě se dají koupit žampiony.“ „Borůvky? Jahody? Maliny? Na mrňavou krabičku je potřeba si pořádně vydělat…“ Pro svůj původní nápad tedy moc pochopení nenašla. Ale nemyslete, i v Austrálii můžete vzít košík a vyrazit do pralesa na ovoce, jen si musíte zvyknout na jiné barvy a tvary…




Tak tohle byl náš úlovek po asi hodinové procházce… Bojíte se? Žádné strachy, všechno je jedlé a pěkně šťavnaté!





Je libo červeného chlupáče? Nebo hvězdičkové ovoce? (Oficiální název je karambola, ale jinak než hvězdicové ovoce jí nikdo neřekne. Nevidíte to snad na první pohled? Po nakrájení na plátky vzniknou nádherné hvězdy… Ale v Čechách to raději nezkoušejte, takové chuti prostě po převozu nezralého ovoce nedosáhnete…)





Banány zatím nejsou zralé, tak je tu ještě chvíli necháme…




Kokosy jsou fajn, jen je trochu oříšek je rozlousknout…



Povedlo se! Kokosy jsou jediné jídlo na světě (jak tvrdí domorodci… Dokážete to vyvrátit?), s nimiž lze přežít i bez vody. Uvnitř mají totiž sladké kokosové mléko, které vás osvěží a dodá vám tekutiny, dužina je pak dostatečně výživná pro nasycení. V dnešní době si ale starosti o přežití dělat nemusíte, takže jeden modernější tip: nastrouhaný kokos je výborný do salátů!




Dračí ovoce sice vypadá nádherně, ale je dost vodové a bez chuti.

Když už jste v pralese, je potřeba se s domorodci někde ubytovat. Civilizace je přece jen daleko a žádná silnice sem nevede… Ale máme štěstí, pár obydlí se tu najde!


Tak co, vyberete si raději jednu ze skromnějších chatrčí?

Nebo pořádnej bejvák?


Nebojte se, sousedi jsou daleko, takže vás v pokojích bez zdí nebude nikdo vyrušovat… A o své cennosti také mít strach nemusíte. Který zloděj by se trmácel nejprve pár kilometrů člunem po říčce, pak do kopce a pak ještě tu dálku do nejbližšího domu, kde by možná ani nic kloudného neobjevil?



Ještě pořád vás děsí ti miniaturní pavoučci ve stanech?

Jedinými spolubydlícími jsou pavouci velikosti lidské hlavy, s metrovými pavučinami… Ještě pořád vás děsí ti miniaturní pavoučci ve stanech?





Kristýna se nakonec usadí tady, je tu hezky útulno, čerstvý vzduch…



… a hlavně parádní výhled! Taky byste chtěli mít takovýhle obývák?




Abychom se ale neomezovali jen na pralesní ovoce, zajela Kristýna prozkoumat i jednu farmu s marakujami…




Stromky jsou takhle krásně vyrovnány v řadách… Jako na vinici!
A protože všechno sníst nezvládneme, rozdělíme marakuji do sítěk a dáme je k silnici na prodej. V Austrálii jsou všichni poctiví, takže u ovoce nemusíte sedět a prodávat ho osobně. Řidiči či kolemjdoucí, kteří mají zájem, si prostě ovoce vezmou, zaplatí do pokladničky příslušný obnos, a zase jedou dál.





Ovocem jsme začali, ovocem i skončíme… Tohle jsou plody ze zahrádky v ošatce v kuchyni.

Hm, pár švestiček ze zahrádky vypadá jinak :-)


Žádné komentáře:

Okomentovat