Tábor Albatros

Horní Itálie - středa

Puťákem se výprava pana Lva dostala do nejvzdálenějšího bodu své cesty, až na konec světa. Dál už se jít nedá - naši hrdinové tedy otočili unavené koně a pomalu mířili domů. A cesta je zavedla do Itálie.


A jak to všechno bylo, líčí tentokrát Fífa, která s Karolínou ten den chystala program:

Tak to v náš den bylo tak, že jsme cestovali přes Benátky a přes Miláno, kde zrovna tou dobou stavěli nedobytný hrad, samozřejmě taky obehnaný vodním příkopem. A protože jsme zjistili, že je před námi jeden z posledních dnů, ne-li přímo onen poslední den, který bylo možné strávit u vody, přehodnotili jsme plány na kradení benátského pokladu v lese a realizoval se čistě vodní program.

Do soutěží dáváme vždycky všechno!

Dopoledne jsme se rozdělili na dvě půlky, přičemž jedna zkoušela na šachovnici dobývat nedobytný hrad. Byla to šachovnice vyznačená na zemi, kde každé políčko představovalo cestu/bažinu/zeď a podobně, ovšem co je které políčko, to věděl jenom sudí, který vlastnil plány -  a úkolem mužstva bylo dostat se ze startovní pozice do hradu, takže cestu hledali metodou pokus omyl… 

Ti, co už šachovnicí procházeli, radili ostatním...

A druhý oddíl plnil vodní příkop: opičí dráha vedla od potoka terénem tábora a ve víčkách od ešusu se skrz ni nosila v určitém časovém limitu voda.

Chtělo to soustředění, aby se voda z víčka nevylila...

... ale samozřejmě i rychlost...

...  obratnost...

... nasazení...

... udržet rovnováhu...

... a zachovat klid!

Porota pečlivě měřila výsledky.

Členové oddílů, kteří zrovna nesoutěžili, pomáhali udržovat opičí dráhu v pořádku, nebo si našli jinou práci - a bylo jí dost, protože už se taky chystal závěrečný slavnostní oheň. 

Do stavění ohně se zapojili hlavně absolventi dřevařského cechu.

Vašek je na hranice specialista!

Anežka si našla Anežku a užily si spolu pěknou klidnou chvilku.

A pak jsme vyrazili na koupaliště.

Na koupák chodíme rádi!

Tam za náma dojely i lasagne – ano, to byl den lasagní!!! 

Co by to bylo za Itálii bez lasagní!

A upřímně - co by to bylo za tábor bez lasagní! Od prvního dne se na ně těšíme a někteří táborníci se také od prvního dne chodí ptát, kdy už budou...

Po obědě jsme si ale museli chvilku odpočinout!

Na koupališti jsme hráli vodní hry volně napojitelné na motiv benátských kanálů a gondol: překonávání bazénu na matračkách 

Štafeta na matracích byla náročná...

... bylo potřeba být připraven na střídání...

... matrace ale taky pěkně klouzaly...

... a nastupování na ně nebylo vůbec jednoduché!

a postrk míče pomocí gumového hada. 

Ani to ale není zas taková hračka!

Míče se na vodě klouzaly, kam se jim zachtělo.

A bylo těžké i odhadnout, jak velkou silou do nich udeřit a kam přesně.

A předtím byla ještě skvělá soutěž v nafukování matraček na čas! Celé družstvo stálo za sebou a střídali se po třech deších ;-) jen jedni si stěžovali, že mají špatnou matračku, ale to se ukázalo jako lichá výmluva!

Byl to bezva den, večer jsme si ho ještě trochu prodloužili táborákem, i když jenom malým.