Tábor Albatros

O Alžbětě I., podruhé

Tak úžasná královna, jakou byla Alžběta I., si zaslouží trochu víc pozornosti. Tak si o tom, co předcházelo její době, i o tom, co se dělo za její vlády, povíme zase trochu víc.


Anglie v letech po smrti krále Jindřicha VIII. nepatřila k nejstabilnějším státům. Když král roku 1547 zemřel, na trůn nastoupil jeho jediný syn, tehdy devítiletý Eduard VI. Právě kvůli jeho nízkému věku ho zastupovali šlechtici Edward Seymour s Johnem Dudleym. Od Eduardova narození se mezi lidem šeptalo, že je slabý a náchylný k nemocem a taky jo, v roce 1553 onemocněl tuberkulózou: ještě než zemřel, stačil vyškrtnout svoje polosestry Alžbětu a Marii z pořadí nových nástupců a místo nich zvolil jako budoucí královnu Janu Greyovou, vnučku sestry Jindřicha VIII. Jana vládla pouze devět dní, než ji svrhla Alžbětina nevlastní sestra Marie, nechala ji uvěznit a 12. února roku 1554 popravit.

Eduard VI. zemřel jako šestnáctiletý - no, opravdu nevypadá moc zdravě...

A tohle je nešťastná Jana Greyová - jejím tchánem byl John Dudley. Hádejte, kdo tak asi krále dotlačil k tomu, aby Janu jmenoval svou nástupkyní?

Chudák holka - devět dní královnou a už ji vedou do žaláře a pak na popraviště!

Marie I. Tudorovna byla, podobně jako její matka Kateřina Aragonská, fanatická katolička a rozhodla se, že v Anglii opět zavede katolickou víru. Od svého nástupu na trůn v červenci 1553 do své smrti nařídila upálit na tři sta protestantů ( za což získala přídomek Marie I. Krvavá), obnovila zákon o kacířství a pro upevnění vztahů s katolickým světem se provdala roku 1554 za španělského krále Filipa II. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Katolická královna nebyla ve společnosti příliš oblíbená, proběhlo několik neúspěšných převratů, během nichž se šlechtici  snažili dosadit na trůn Alžbětu. Marie I. řečená Krvavá vládla pět let, od roku 1555 ji sužovala rakovina.

To je tedy přísná paní! Seznamte se - Marie I. Tudorovna, řečená Krvavá.

A tohle je její manžel, španělský král Filip II.

Aby Marie dokázala svou sílu a odhodlanost, vyhlásila válku Francii. Krátký konflikt skončil pro Anglii katastrofou, když musela předat Francii strategický přístav Calais u kanálu La Manche.
Roku 1558 souhlasila Marie s návrhem, aby jmenovala svou nevlastní sestru, nenáviděnou protestantku Alžbětu svou zákonitou dědičkou. 17. listopadu téhož roku anglická panovnice podlehla rakovině a dcera Anny Boleynové, která svůj předcházející život strávila stranou dvora, se konečně chopila moci.
Slavnostní korunovace Alžběty I. proběhla v neděli 15. ledna 1559, nové vladařce bylo pětadvacet let.

To musela být krása, ta Alžbětina korunovace!

Tak ještě detail z toho obrazu, můžu? Alžběta je moje oblíbená královna :-)

Jakmile Alžběta I. dosedla na trůn, začala výrazně reformovat zemi. Ze všeho nejdříve obnovila anglikánskou církev, aby si zajistila její podporu. Španělský král Filip II., vdovec po Marii I., byl zděšen, jak se země jeho bývalé manželky v rukou nevěřící a nezákonné uzurpátorky mění a odvrací tvář od Boha. Když ještě ke všemu nechala Alžběta popravit Marii Stuartovnu a podpořila povstání Viléma Oranžského v Nizozemí proti nadvládě španělské větve Habsburků, přetekl králi pohár trpělivosti.
Investoval přes čtyři miliony dukátů do vybudování největší námořní flotily na světě nazvané Grande y Felicísima Armada ( Velká a nejšťastnější armada). Celkově čítala španělská flotila asi 130 lodí vyzbrojených 2500 děly, sloužilo v ní osm tisíc námořníků a přibližně dvacet tisíc vojáků. 28. května 1588 vyplula první loď z lisabonského přístavu a zamířila s plnou vervou ke kanálu La Manche dobýt kacířskou Anglii.

No, to muselo být na tehdejší dobu impozantní loďstvo!

Tak ještě jeden obraz. Pane jo... to muselo být Anglii ouzko...

A abych vás najednou nezahltila informacemi, na chvíli vás nechám v tom dramatu. Aspň si to můžete představovat... na Anglii, v níž tou dobou vládne v očích ostatních "slabá" dívka, se valí tohle mohutné loďstvo. Co teď?