Jak porazit neporazitelnou armádu

Jak porazit neporazitelnou armádu

Tak tady je ta hrozná situace - po moři se valí flotila sto třiceti lodí, naložená děly a zbraněmi, s desítkami tisíc námořníků a vojáků na palubách lodí, všichni skvěle vycvičení a vybavení... těší se, jak si smlsnou na početně mnohem slabších a hůř vybavených anglických lodích.

Jenže Anglie měla velmi promyšlený systém řetězce obranných věží, v nichž se v případě ohrožení zapálil oheň, takže byla včas varována. 

A anglická flotila byla sice početně slabší, nicméně mnohem lépe organizovaná. Statečná Alžběta navíc za svými námořníky odjela a plamennou řečí je motivovala k obraně víry a vlasti a porážce nenáviděných Španělů. 

"Vždycky jsem ve jménu dobrého Boha čerpala svou největší sílu a ochranu z oddaných srdcí a dobré vůle mých poddaných, a proto jsem mezi vás v této době přišla, jak vidíte, ne abych odpočívala, ale odhodlaná, že uprostřed ohně bitvy budu žít či zemřu spolu s vámi všemi, padnu za svého Boha a za své království, za svůj lid, položím svou čest a svou krev do prachu země.
Vím, že mám tělo slabé a křehké ženy, ale mám srdce a žaludek krále, a také krále Anglie, a považuju za špinavou urážku, když se ten Parma Špaanělský, nebo kterýkoli jiný evropský kníže, opovážil vpadnout do mého království. Já sama budu vaším generálem, já budu soudit a odměňovat každý z vašich výkonů v bitvě..."

Navíc byla chytrá, takže se nespoléhala jako král Filip na tradici velitelů z aristokratických vrstev - změkčilých a zženštilých, navíc navyklých dodržovat stále stejnou strategii a taktiku - a svěřila vedení obyčejnému pirátovi: svoje lodě vyslala do bitvy pod vedením Francise Drakea, korzára a dobrodruha, a lorda Howarda z Efinghamu. 

Tohle je Francis Drake, pirát Jejího veličenstva.

Rozhodující bitva se odehrála 8. srpna 1588 u městečka Gravelines v severní Francii, kde Angličané drtivě porazili přesilu (využili přitom lodě naložené výbušninami) a donutili Armadu k rychlému ústupu na sever. Španělské lodě musely obeplout celé Britské ostrovy, na členitém pobřeží Skotska a Irska byly vystaveny vysokým vlnám, takže mnohé z nich skončily na mořském dně, nebo se roztříštily o pobřežní útesy. Domů do Španělska se vrátil jen zlomek z původního počtu – asi šedesát lodí a méně než polovina vojáků.
Filip II. se z nečekané porážky nikdy nevzpamatoval, Bůh nevyslyšel jeho prosby a přiklonil se na stranu podlých kacířů. Zemřel 13. září 1588, měsíc poté, co jeho neporazitelnou Armadu porazila žena, a ještě ke všemu protestantka...

Královna Alžběta sleduje bitvu.