A co naopak?
Člověk by řekl, že Austrálie je moc mladý světadíl a je moc daleko, aby měl nějak moc velký vliv na dění v české kotlině. A to by se člověk spletl, protože zrovna dění v jednom českém ďolíčku ovlivnila Austrálie hodně.
 |
| Herec Ivan Trojan tentokrát nehraje fotbalistu, ale opravdu hraje fotbal... |
 |
| ... a podíváme se na něj z větší blízkosti, ať dobře vidíme, co to má na dresu! |
Inu, to bylo tak.
V roce 1927 měla středočeská liga jen osm týmů a hrálo se jen na jaře. Klub AFK Vršovice skončil třetí za Spartou a Slavií. A do toho přišlo z Austrálie pozvání pro národní mužstvo. To však nabídku nemohlo přijmout, protože by to znamenalo ochromení programu několika klubů. Pak přišla na řadu Sparta, která též odmítla, protože měla za sebou tříměsíční zájezd do Ameriky. Další kluby jako Slavia či Viktoria Žižkov nevěřily, že by se turné mohlo uskutečnit, a i kdyby, že by nebylo dobře uspořádané (asi si mysleli, že by museli hrát hlavou dolů?). A tak díky mezinárodnímu sekretáři Zdeňku Kalinovi přišel na řadu vršovický AFK. Ale pro australské pořadatele byl velký problém název družstva. Chtěli totiž takové jméno, které by odpovídalo zemi, ze které klub pochází. A protože se jednalo o reprezentační záležitost, a celá záležitost kolem pozvání začala vypadat na pořádnou ostudu, kdyby nakonec z Čech žádný tým nedorazil, bylo vršovickým fotbalistům zapůjčeno zájezdové jméno Bohemians, tedy Češi.
 |
| Tohle jsou členové mužstva na palubě zaoceánského parníku. Cesta byla dlouhá... |
Před odjezdem se mužstvo muselo ještě posílit na brankářském postu, protože Bělík narukoval na vojnu a nedostal povolení k odjezdu. Bylo tak potřeba zařídit přestup brankáře Kuldy z Rapidu Vinohrady a "půjčit si" Šejbla z Bubenče (prý na doporučení samotného Františka Pláničky). Na dlouhou cestu mužstvo vyrazilo 7. dubna 1927.
 |
| V apartních zelenobílých sáčkách přes dresy se vršovičtí před svým prvním utkáním na australské půdě představují na stadionu v Perthu. Zleva jsou to Pinc, Rubeš, Špitz, Mašata, Havlín, vlajku drží Knížek s Krejčím, Kašpar, Eisner, Kulda, Šejbl, Hybš, Průšek, Hoffmann, poslední muž na snímku je domácí rozhodčí. Po stranách vlajky klečí Wimmer a Kučera |
Během čtyř měsíců, kdy neustále cestovali, sehráli Češi dvacet zápasů (devatenáct na australské půdě a jeden ještě než dorazili k protinožcům, na ostrově Cejlon). Bilance je obdivuhodná: patnáctkrát vyhráli, dvakrát remízovali a pouze třikrát prohráli.
 |
| O publicitu nebyla v Austrálii nouze! |
Po návratu do Prahy je před Hlavním nádražím čekalo bouřlivé uvítání. Bylo jasné, že propůjčenému názvu Bohemians dělali hráči čest, za to si klub název mohl jako odměnu ponechat. V této době vzniklo také označení pro hráče klubu – Klokani. Queenslandská vláda totiž darovala mužstvu párek klokanů vzácného druhu wallabis. O ty se dobře staral hráč Havlín a zdravé je přivezl do Prahy.
A tak se klokan dostal do znaku klubu z Vršovic. A zazvonil zvonec a pohádky je konec - ale ne, pojďte si ještě ukázat jeden slavný okamžik, na kterém měl největší podíl jeden z Klokanů.
https://youtu.be/Tp2HZNheCZ8
A kdo nemá trpělivost na video, připomene si jen kousek!
 |
| Tak takhle to tenkrát bylo... |
Žádné komentáře:
Okomentovat