Tábor Albatros

Pátek - návrat

My, co píšeme blog, se omlouváme, že nám to tak trvá, než se dostaneme k posledním dnům tábora. Ale to víte, návrat z tábora znamená dohnat dva týdny, kdy jsme chyběli v zaměstnání, a potom - prostě se nám nechce ukončit tábor i tady, na blogu!

Ale co se dá dělat, přišlo ráno už druhého - a posledního - táborového pátku. Výprava pana Lva překonala nástrahy rakouských Alp, zdálo by se, že je před ní snadná cesta až na Moravu... ale poslední část cesty je vždycky ta nejtěžší! A tak i my jsme poslední míle překonávali strašlivou kolíkovanou, hrou tak těžkou a tajnou, že z ní nejsou ani žádné fotografie. Zachovaly se ale fotografie z okamžiků, kdy oddíly jeden po druhém vyrážely na trasu.

Jakub vykládá poslední podrobnosti hry před tím, než oddíl pošle na start.

Tenhle oddíl se ještě posilňuje - a dobře dělá, trať byla náročná!

Taky napít se bylo nutné - kolíkovaná si vyžaduje pozornost všech členů oddílu a rychlost, pitím a jinými změkčilostmi se nemůžeme zdržovat!

Láďa tuší, že to nebude jednoduché, ale jako vždycky dá určitě do hry celé srdce!

A Švamberkové už vybíhají!

Tak my vám to teda povíme - kolíkovaná je hra, při které je trasa v lese označená kolíky. Každý kolík je seříznutý a seříznutí ukazuje směrem, kde je další kolík - ten je ale může být vysoký metr, nebo jenom dva centimetry, může to být seříznutý pařízek nebo větev, může být schovaný v pařezu... a může být třeba deset metrů daleko od předchozího kolíku, nebo taky jenom pět centimetrů. Takže vždycky jeden zůstane stát u kolíku, kontroluje směr a ostatní hledají. A je k vzteku, když se, celí nadšení, že jsme našli další kolík, rozběhneme hledat další, nemůžeme najít, pak se někdo vrátí k předchozímu kolíku a cestou uvidí ten, co jsme ho třeba půl hodiny hledali, jen kousíček za tím předešlým. Je taky k zbláznění, když se zoufale motáte po lese a hledáte a hledáte, a za zády slyšíte oddíl, co vybíhal dvacet minut po vás. Je to prostě fakt náročná hra.

Ale když jsme se vraceli, čekalo nás uvítání s chlebem a solí...

... a písničky...

... byli jsme totiž konečně na Moravě! Poselstvo slavně dorazilo domů!

... po kolíkované je člověk dost nadšený z toho, že to zvládl...

... i když i dost unavený.

O tom, že se oddíly vracely v docela velkém časovém rozptylu, svědčí i obměna hostesek s chlebem a solí. Tady Marcelu vystřídala Tereza...

... a tady se toho chopil Jakub, protože v kuchyni už byla potřeba každá ruka!

Po velké hře se totiž podával vydatný oběd - no a protože jsme byli slavně na Moravě, bylo k obědu tradiční vepřo-knedlo-zelo, případně tofu-knedlo-zelo.