44. letní tábor Albatros 2025, termín konání je od 12. července do 26. července na tábořišti mezi Strašicemi a Zvotoky

pondělí 27. dubna 2015

Kruh


Šikovný Jakub nahoru na první stránku našeho webu umístil moc pěkné odpočítávadlo, takže každý na první pohled vidí, že na tábor jedeme už za 89 dní (jestli tohle včas dopíšu a odešlu). To už nejsou ani tři měsíce! Takže je nejvyšší čas si začít povídat něco o místě, kam se letos vydáme, o Austrálii.


Austrálie je nejmenší světadíl, ale podle všeho se zdá, že to byl hned druhý světadíl, osídlený člověkem. První lidé se dostali do Austrálie pravděpodobně před 40 – 60 tisíci lety přes Guineu na rybářských člunech. V první vlně přišli Tasmánci (vyhlazeni během evropské kolonizace), v druhé Austrálci. Angličané jim dali název Aborigines - to je ale obecný název pro domorodce, takže je trochu zavádějící. Obě skupiny měly bohatou kulturu a mytologii, celkově ale značně zaostávaly za vývojem na ostatních kontinentech. Tito původní obyvatelé žili v asi pěti stech malých skupinách a na počátku kolonizace dosahoval jejich počet k 300 000. Austrálci žili v duchu tradic, které si předávali po generace celá staletí a předávají si je dodnes. Ještě si o jejich tradicích něco povíme, jednu z nich ale známe i my na táboře.



To nám nemusí nikdo předvádět. Na táboře se stavíme do kruhu při nástupech


večer, než se rozhoří oheň a přezpíváme první písničku



i ráno, když vyděsíme vedoucí časným vstáváním a sesedneme se kolem malého ohně

 a docela určitě na závěr, když se vezmeme za ruce a připomeneme si, že se neloučíme, že jsme spolu přece  pevně spojeni v kruhu a sejdeme se zas:

Austrálci, stejně jako mnoho indiánských kmenů, věří, že když člověk sedí v kruhu, je důležité, aby věnoval pozornost ostatním a zvláště osobě sedící naproti. Člověk sedící naproti je naším odrazem. To, co na něm obdivujeme, jsou vlastnosti, které sami máme a které bychom chtěli zdůraznit. Jednání, vzhled a chování, které se nám na něm nelíbí, jsou součásti naší vlastní osobnosti, na těch musíme ještě pracovat. Nemůžeme rozpoznat, co je špatné nebo dobré na ostatních, pokud sami nemáme tytéž silné i slabé stránky.
Hm, to je těžké... ale zkusit to můžeme!

Žádné komentáře:

Okomentovat