Neděle
V sobotu večer jsme chvíli poseděli u malého táboráku a šli spát do stanů, A v neděli - no, milí rodičové, naši vedoucí tomu nemohli uvěřit, a vy tomu asi taky věřit nebudete. Marcela s Robinem se shodli na tom, že nevěřícně zírali na budíky a oba si mysleli, že buď oslepli, nebo jsou budíky rozbité. Přece nemohlo být pět hodin!
Marcela nám kazila zábavu už od těch pěti, pořád nás chodila zahánět zpátky do stanů a syčela, ať ještě koukáme spát, nebo aspoň neřveme. Copak jsme řvali? Jen jsme si povídali... no, možná, že když si povídáme na deset metrů, trochu to asi slyšet je. A nakonec mezi námi načapala Láďu, připomněla mu jeho čerstvé povinnosti praktikanta, a světě div se, Láďa se s ní spiknul, nebo co... Takže Robin si v teple spacáku v náhlém tichu ještě pohověl spokojenou půlhodinku, že jsme snad vážně dostali rozum a šli spát - a pak ho málem ranila mrtvice, když obešel jídelnu a zjistil, že kolem malého ohně sedí skoro celý tábor :-)
 |
| To si teda nemyslete, že se takhle smála v těch pět... |
A pak už byl opravdový budíček... ale někomu se ještě vstávat nechtělo. Vedoucí nás poslali se podívat, kdo to je.
 |
Byla to Anežka s Kájou!
|
Vytáhli jsme je ze stanu a utíkali na rozcvičku. Pak jsme si vyčistili zuby a Robin už nás svolával ke snídani.
Měli jsme moooc dobrý čaj, záviny a vánočky. Mňam!
 |
| Anežka by si ještě schrupla... |
 |
| Cilka si radši dala kus chleba. |
 |
| Dejte mi taky kousek! |
Žádné komentáře:
Okomentovat