Tábor Albatros

Návštěva Anglie, díl druhý

Mořské dobrodružství pokračovalo i odpoledne. To dá rozum, že když se výprava pana Lva musela vrátit do Calais, a naši dobrodruzi si vybírali jinou loď, nebyli už tak hloupí, aby na ni nastoupili dřív, než si prověřili, nakolik je bytelná.

My jsme si rovnou vyzkoušeli stavbu lodí. Po obědě bohužel začalo pršet, takže jsme se do budování nemohli pustit hned. Rozebrali si nás naši cechmistři a v suchu v jídelně a v hangáru jsme se učili nové věci a zkoušeli si, co už jsme uměli. A jen co se počasí trochu umoudřilo, vyrazili jsme do lesa nasbírat materiál na stavbu.

Jedna z kronikářek, Bára, konzultuje s cechmistryní.

Ale tady už jsou Kolowrati, připravení vyrazit!

Emilka buď předvádí, jak mají být připevněné plachty, nebo přemýšlí,  jak na věc.

Když jsme měli lodě hotové, hodnotila se nejdřív jejich estetická hodnota.

Heraldi lodě představili, vysvětlili, proč jejich oddíl zvolil právě danou konstrukci a samozřejmě vyzdvihli kvality a nádheru svých lodí!

Každý tým zvolil jinou techniku a jiný způsob dekorování.

Rozhodování porotců bylo dlouhé a obtížné.

Někdo měl skoro bitevník, jiní spíš jen vor.

Ale všechny lodě byly krásné!

A pak už mohly lodě vyplout. Úkolem bylo splout kus potoka a dorazit k hrázi pod tůní, aniž by zhasla svíčka, kterou jsme na startu položili na palubu lodi. Z obtížných míst, kde se loď zasekla, jsme ji mohli vyšťouchnout bidlem.

Bylo docela těžké se rozhodnout, v kterém místě máme loď spustit na vodu...

Marcela nám na hladinu vody nad peřejkou házela hrst lístečků, takže jsme viděli, kudy teče proud.

Ale tenhle kousek potoka je docela záludný.

 Se svíčkou byly taky docela problémy. Některým oddílům zhasínala snad každou vteřinu.

A za bidla, kterými jsme lodičkám mohli pomoct, jsme byli docela vděční. Ale i tak byla cesta do cíle daleká.

Některé lodě se nebezpečně nakláněly, jiné zase byly moc lehké a nechtěly pořádně plout.

 Ale nakonec byly všechny lodě v cíli a my jsme se převlékli do teplejšího oblečení a pomalu se chystali na večer.

Tohle nebude veselý tanec - to spíš někdo řekl nějaké ne úplně slušné slovo a vysloužil si od Jakuba za trest dřepy :-)

Někdo už taky měl za celý den všeho dost a  ani nečekal, až se dostane do spacáku...

A tak skončil anglický den a ve čtvrtek už jsme byli zase o kus dál!