vy nejspíš nevíte, kdo jsem - nebo možná víte, uvidíme.
Jsem DUCH.
My duchové se v zrcadle nevidíme, tak já moc nevím, jak přesně vypadám. Občas se vidím někde na obrázku, někdy dokonce i na fotce. Ne vždycky jsem z toho, jak mě zobrazují, nadšený, ale co se dá dělat.
Tak třeba někdo si myslí, že vypadám takhle:
 |
| Tohle není moc povedené. |
 |
| A tady už vůbec vypadám jak strašák! |
Chtěl jsem vám napsat, že stejně jako vy teď většinou jste doma bez kamarádů, já tu taky poletuju sám. Nikde nikdo, trochu je mi smutno, trochu se mi po vás stýská, nemůžu se dočkat, až zase přijedete.
Pojďte mi to ukrátit! Napište mi, na co nejvíc vzpomínáte, až už z loňského tábora, nebo z jiných. Co se vám nejvíc líbilo, čemu jste se nejvíc zasmáli... Těším se na to, a taky vám napíšu, co dělalo největší radost mně.
Mějte se krásně!
Váš
T. D.
Ahoj duchu, hlavne, ze nevypadas jako mozkomor. Ja teda doufam, ze se v lete uvidime, bez tabora by to nebylo ono. Snad uz ten blbej koronac zaleze nekam do diry a nebude nas v lete strasit. Kdyztak rekni kamosum duchum a postraste vy jeho, nas uz nebavi byt furt doma. Hele a myslis, ze by mohl byt tabor v rouskach? To bysme vypadali jako duchove vsichni.
OdpovědětVymazat